Proč chci přečíst celý svět

Nápad přečíst knihu z každé země světa se nezrodil v mé hlavě. Nechala jsem se inspirovat Ann Morganovou, která se tuto výzvu pokusila splnit během jednoho roku a následně o své zkušenosti promluvila na TEDu. Já se chci pokusit o to samé, jenom bez bez TEDu a časového limitu.

Logo vytvořeno s pomocí Canva.com

Ann se pustila do čtení celého světa, protože si uvědomila, že nečte nic jiného než anglickou literaturu z Britských ostrovů a Severní Ameriky. Když jsem její řeč slyšela poprvé před pár lety, uvědomila jsem si, že já naopak nečtu nic jiného než literaturu překladovou a připadala jsem si docela kosmopolitně. Uplynulo ale pár let a na Ann jsem si nedávno vzpomněla znovu, když jsem dočítala román Cizinec, mé vůbec první setkání s tureckou literaturou. Tehdy mi došlo, že jsem poprvé přišla do styku s opravdu něčím cizím, vzdáleným a novým, co neodpovídá mé předchozí čtenářské zkušenosti. A už jsem si tak kosmopolitní nepřipadala.

I když věřím, že přímá zkušenost a komunikace s lidmi je tím nejlepším způsobem, jak se otevřít světu a poznávat jeho rozmanitost, umění a zvlášť literatura mají v mém srdci dlouhodobě důležité místo jako média, kterými lidé zaznamenávají svou unikátní integritu a zkušenost s okolním i svým vnitřním světem. Literatura dokáže povznášet, rozšiřovat obzory a nabízí porozumění situacím a lidem, které jsme nikdy nepoznali. Pokud ale ustrneme u čtení jednoho druhu literatury, nedohlédneme za jeho hranice. I když čtete překladovou literaturu z různých zemí, přeci jenom se zamyslete, jak národnostně rozmanitý váš záběr ve skutečnosti je. Já se jen výjimečně dostanu za hranice Evropy nebo Severní Ameriky, přičemž ani v Evropě se má rozmanitost nepodívá dál než k velikánům literární historie.

Nechci ustrnout, nechci, aby má četba měla hranice. Proto jsem se rozhodla přečíst knihu (román, novelu, sbírku povídek nebo poezie) z každé země světa. To má však svá úskalí.
Jedna kniha vám nedá ucelený přehled nad literaturou dané země, stejně jako jen těžko můžete poznat Rusko, když jste se jeli podívat jen do Moskvy. Stát sice je územní a politický celek s vlastnostmi, které jej charakterizují a odlišují od jiných, přesto je každá země nesmírně rozmanitá. To může znamenat i to, že jedna země v sobě schovává mnoho národů, mnoho jazyků a mnoho literatur.
Rozhodla jsem se sice rozdělit si svět na státy (převážně) uznané OSN jako suverénní, abych si to co nejvíce zpřehlednila a usnadnila, ale jsem si vědoma toho, že jednou knihou z každé země odbudu mnoho dalších představitelů literárních proudů, hnutí a národně, etnicky nebo nábožensky určených literatur. Navštívím tak možná literárně každou zemi světa, ale jen těžko tím poznám celý svět.

Jak se těmto úskalím hodlám postavit? Tato výzva má sice konečné číslo (197 knih ze 197 zemí světa), ale s ním rozhodně nekončí. Knížky chci číst po celý život a po celý život chci číst i celý svět. Neustále podnikat výpravy za dalšími neobjevenými literárními poklady, schovanými ve vzdálených i blízkých koutech světa. Objevovat jeho rozmanitost i to, co máme jako obyvatelé Země společné.

Za poznáním bychom se měli vydávat různými cestami. Knihy nejsou jediným a vůbec ne tím nejlepším způsobem. Bude to však ten, o který se s vámi podělím.

Tak šťastnou cestu četbu!